Leden 2007

Trapasy a naschvály - Konec

21. ledna 2007 v 18:48 | lentilka |  Povídky (Zamilované)
Dny a taky týdny plynou jak voda. Z Vaškem se spolu pořád nebavíme. Od toho incidentu v šatně uplynuly dva měsíce. Celou tu dobu si děláme naschvály. Například on mi podkopl nohy a já se před celou školou rozplácla na zemi. Sem mu to oplatila v jídelně, když šel s jídlem bouchla sem mu ze spodu do tácku a rajčatová omáčka skončila na jeho triku. Když se vracel od tabule a sedal si na židli tak jsem tam rychle vylila jakousi žlutou šťávu, a nahlas řekla ,,Jé Vašek čůůráá asi to nemoch vydržet." On mi nalepil na židli žvejku. A já sem mu nenápadně na záda nalepila cedulku JSEM DEBIL TAK MĚ KOPNI!!!!!! A to jste měli vydět, jak ho Radek s radostí nakopl. Vašek na něj vyjel, proč ho kope, a tak mu to Radek řekl, že to má napsané na zádech. No atd…….
No poslední den v Červnu, když jsme si šli pro vízo tak jsem byla šťastná že budou konečně prázdniny. Vašek došel strašně hezky oblečený a ten den se ve mně něco zlomilo. Už sem ho nemohla nenávidět. Pořád jsme po sobě pokukovali a ksichtili se na sebe. No vízo dopadlo vcelku dobře. Sem měla vyznamenání a Vašek taky. Ze školy sem se plížila, když v tom mě dohonil Vašek. Tak jsme si povídali a nakonec jsme došla až k našemu rozporu sem se mu omluvila a on mě taky. Vzpomínali jsme na ty naschvály, a tak jsme se hezky nasmáli. ,,Úplně jsi mi vyrazila dech, když jsi povilepovala ty fotky po škole a ještě jak jsi mě strapnila před celou třídou. To bych do tebe vůbec neřekl. No jsem se na tu fotku doma díval a tys měla fakt pravdu" přizná se Vašek. ,,No nedívej se na mě jak na úchyla" usměji se na něho. ,,No a to od tebe nebilo hezké mi před celou školou podkopnout nohy, abych se tam rozplácla jak dlouhý tak široký." Odpovím mu výčitkou a oba se zasmějeme. Už jsme u našeho domu a pořád si máme co povídat, a pořád se ne a ne rozloučit. "No už musím jít. Ale jedno ti řeknu. Ty trenky ti sluší." No a zničeho nic mezi námi zhoustla atmosféra a mi jsme se vzájemě do očí. Má strašně bodavý pohled. Byli jsme od sebe asi tak 20 cm, ale ty se pomalu začaly zmenšovat, až se přerušila aji ta nejmenší mezírka. Dotkla jsem se mojemi rty jeho. Nevím jak dlouho jsme tam stály a líbali jsme se, ale vím že na ten polibek nikdy nezapomenu. A zvlášť když mi mezi polibky do ucha šeptá že mě miluje a že jsem krásná. Byla jsem do něho zamilovaná a on do mě taky. Něco mi říká že to staré pořekadlo CO SE ŠKÁDLÍVÁ TO SE RÁDO MÍVÁ je pravdivé. Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y

Trapasy a naschvály

21. ledna 2007 v 18:46 | lentilka |  Povídky (Zamilované)
Jako každé ráno vstávám v půl sedmé, abych se stihla nachystat do školy. Cestou do kuchyně začmuchám, protože cítím, že se něco pálí. Jdu po smradu a dojdu až do kuchyně, kde nachytám mamku, jak se líbá se svým novým přítelem a naše snídaně se hezky pálí. Po minutě když se konečně vrátí do reality a zjistí že se na ně dívám, přistiženě se na mě usmějí a mamka dodává omluvné pohledy, zatím co mamčin nový přítel Petr zachraňuje zbytky snídaně.(podle mě zbytečně.) Zatím co ti dva jí to uhlí co si udělali, tak já si namažu rohlík. Po snídani se na třičtvrtě hodiny zavřu do koupelny, kde se osprchuji studenou vodou, abych se probudila.Vyčistím si zuby a začnu se malovat. Na nedostatky mé pleti nanesu korekční tyčinku, a pak make-up. Kolem oči si modrou tužkou udělám tenkou obrysovou čáru, na řasy nanesu řasenku Max Faktor a na rty lesk od Avonu. Usměji se na tu holku v zrcadle se slovy ,,lepší u to nebude," jelikož moje blond zvlněné vlasy se pořád rozcuchávají. Jediné co se mi na mě líbí jsou zářivě modré oči a plné rty, protože můj nos vypadá jak kdybych ho ukradla Santovi. Akorát že není červený ale normální pleťové barvy, ale ta kulička tam je.Sice malá, ale když se podíváte na mě z boku tak ju uvidíte. No postavu mám taky ucházející měřím 169cm a vážím 55 kg. No toť vše. Vyjdu z koupelny a rychle zalezu do pokoje, abych se mohla obléct. Stojím před skříní a přemýšlím co si na sebe vzít. Po deseti minutách urputného hledění do skříně si vyberu roztrhané rifle a triko na tlustá ramínka s límcem a k tomu vhodnou holčičí kravatu. Vezmu si nové boty co jsem si koupila ve značkovém obchodě Puma. Podívám se do zrcadla, abych zjistila jestli je všechno v parádním pořádku. ,,no zase se mi rozcuchaly vlasy." Rychle se učešu, a když už je všechno v naprostém pořádku popadnu batoh a na mamku zavolám čau a s bouchnutím dveří zmizím z baráku. Cestou do školy se stavím pro mou nejlepší kamošku Kateřinu. Cesta do školy nám trvá pět minut. V šatně se pozdravíme se spolužačkami, a ty nám řeknou (podle nich)úžasnou novinu. Do naší třídy má přijít nový kluk. S Kateřinou se na sebe znuděně podíváme, a s zářivým úsměvem vejdeme do třídy. Pozdravíme se i s ostatními spolužáky. S Kaťou si sedneme do naší oblíbené poslední lavice. A jelikož jsme se vyděli naposled včera ve škole začnu si s ní povídat, a když zjistíme že nikdo nemluví a všichni se dívají ke dveřím otočíme se taky a uvidíme tam našeho nového spolužáka. ,,nevypadá zas tak špatně jak sem očekávala" špitnu Kateřině do ucha a obě vybuchneme smíchy. Jenom abych vás uvedla do obrazu. Náš nový spolužák má zářivě modré oči, rozcuchané hnědé vlasy, plné ústa a vypracovanou postavu.
Jelikož jsme se začali smát tak jsme všechnu pozornost upoutali na nás. ,,Ty jo ty máš vlasy jak kdybys nikdy nepotkal hřebínek, a každý pták se ti na ně vys*al".Hýkám v záchvatu smíchu, a to všem připadá směšné, jelikož celá třída vybuchne smíchy. Jenom náš nový spolužák se na mě dívá pohledem který říká, že by mě nejradši zabil, a že si to schytám. Zazvoní na vyučování a učitelka si dopředu pozve našeho nového spolužáka, aby se nám představil. ,,No tak jmenuji se Vašek a je mi 17 let. Přistěhoval jsem se z Prahy sem do tohoto zapadákova. No a bydlím kousek od školy ve vilové čtvrti." Podívám se na Kateřinu a ona na mě a zároveň se začneme smát. Všecí se po nás otočí. ,,Zase známá firma. Naše dvě K.. Hele Vás dvě já rozsadím. Karolíno ty si sedneš za našim novým spolužákem Vaškem a Kateřino ty zůstaneš tam kde si a Radku ty si k ní přisedni". ,,No paní učitelko to si děláte srandu ne??? Proč s ním musím sedět já a ne Katka?"ptám se ji užasle. ,,Protože vy máte lepší známky, takže mu poradíte a dáte mu opsat sešity." ,,Jak kdyby nestačilo že bydlí ve stejné ulici, ještě s ním musím sedět v lavici a půjčovat mu sešity!" Ten bagou si mezi tím sedne do lavice a pozoruje mě a učitelku jak se dohadujeme:. ,,No výborně tak aspoň to bude mít kousek a nemusí procházet celé město". No jelikož jsem zjistila že to nemá cenu a nemám jinak na výběr, tak si sednu za naším novým spolužákem Vaškem. Jenže Vašek mi udělal něco, co bych od něho nečekala. Odsunul mi židli, a já sem se hezky posadila na zem. V tu chvíli je celá třída taky na zemi, ale s úplně z jiného důvodu než já. Zatím co já usykávám bolestí, tak oni se válí smíchy. No a naše milá učitelka to nezarazí, protože jí samotné taky cuká v koutcích. Naštvaně si stoupnu a začnu mu nadávat ,,Co si o sobě myslíš ty vrabčí hnízdo??? Tak toho budeš litovat. To ti povídám týý... kreténe.A na sešity můžeš zapomenout, aji kdybys měl jet až do Ameriky, aby sis to mohl opsat, mě je to jedno!" Učitelka se mě snaží zastavit, ale já si ji už nevšímám. Vezmu tašku otočím se na patě a s bouchnutím dveří odejdu ze třídy. Vrátím se až na druhou hodinu, kdy máme jinou učitelku. Sednu si vedle Katky a nedbám na učitelčiny otázky kde sem byla. ,,Je ti doufám jasný, že mezi tebou a Vaškem vypukla válka že?" špitne mi Káťa do ucha. ,,Jo je mi to jasné, a to si piš že mu to jen tak neprojde!"oznámím jí. Za celou hodinu neřeknu už ani ň. Zatím co Katka po mě hází obdivné pohledy, tak já přemýšlím nad nějakou super pomstou, abych mu to oplatila a zároveň mu ukázala že si se mnou neměl začínat. Celý den sem jako v tranzu. Neposlouchám učitelky co se nám snaží nabouchat do hlavy nějaké blbosti. Dívám se do blba a přemýšlím, co bych mu provedla. Na obědě se netrefím do pusy a vyliji si polívku na triko. To už toho mám ale za celej den dost. Vrátím pomalu nedotknutý oběd a odejdu z jídelny. Jdu ze školy, když v tom jde přede mnou nějaká známá osoba. No a jelikož téhle osoby mám za dnešek plné zuby, tak ho identifikuji hned. Ano jasně je to Vašek. Naberu tempo, abych ho předběhla a nemusela se za ním plížit jak šnek. Samozřejmě si mě všimne a pořád do mě cosi hustí, ale já ho totálně ignoruju. Zajdu do vilové ulice a zalezu to čtvrté vily zatím co on jde ještě dál. Ještě že mám doma klid. Mamka je v práci a Petr no asi taky. Sednu na postel a zase čumím do blba a sem zase v tranzu . Z ničeho nic slyším nějaké vzdálené hlasy. ,,Kájo co je ti??? No tak probuď se. Co je ti??No tak slyšíš mě??" Někdo se mnou cloumá div se mi neutrhne hlavu. Ale pomalu se začínám vracet do reality. A divím se proč je mamka tak brzo doma. ,,Mami??? Co děláš tak brzo doma??????" Brzo????? Vždyť je devět hodin. Nejsi nemocná???"stará se mamka. ,,Jak dlouho jsi tady tak seděla????"Vyzvídá mamka. ,,No chvilku. Myslím že co jsem došla ze školy." ,,Cože? Ty tady sedíš šest hodin??" ,,No šest to určitě nebude." ,,hele víš co běž se projít. Třeba ti to pomůže. A ven si sebou mobil, kdyby se ti udělalo špatně tak zavolej." Procházím se tak vilovou čtvrtí, když v tom mi spadnou oči do jednoho okna ve kterém se svítí. Dívám se na kluka s hnědými vlasy .Má na sobě jenom trenky z vytištěnými nápisy. Nečum nebo stoupnu. Celá vychlámaná si vezmu moji vysunovací růžovou nokiu z foťákem, a vyfotím si ho, protože mě akorát napadla suprová pomsta. Jelikož Vašek se pořád jaksi kroutí, takže si ho můžu hezky vyfotit aji ze předu, aby ho bylo poznat. Dom se vrátím s úžasnou náladou. Hned jak dojdu dom zasednu k pc. Napojím mobil abych mohla fotky z mobilu stáhnu do počítače, tak abych si je mohla každou několikrát vytisknout. Celá šťastná počítač vypnu. Moje čerstvě nafocené a vytisknuté fotky si položím na stůl. Musím si ještě nachystat věci do (ne)oblíbené školy uvědomím si. Pokojík prolezu asi třikrát křížem krážem, abych zjistila holý fakt, že tu nemám aktovku. Sejdu schody, abych se podívala do předsíňky, jestli jsem ju nenechala tam.Ano je tu. Leží u botníku jako papír. Čapnu aktovku a odnesu ju do pokoje, kde si do ní naskládám věci na další den. Rozhlídnu se jestli jsem něco nenechala na stole. Oči mi spadnou na fotečky. No radši bych si je měla dat do aktovky, abych je nezapomněla doma. Přetáhnu si budík o půl hodiny dřív.Do postele zalehnu z úžasným pocitem. Ve velmi nekřesťanskou hodinu, což je u mě šest hodin mi zazvoní budík. Vstanu a bez zaváhání zamířím do kuchyně, jelikož sem si uvědomila že jsem jedla naposled včerejších pár lžiček polívky. Na snídani si vezmu rohlík a nutelou. Než dojím dojde do kuchyně mamka a po chvilce se doplazí aji Petr. Zase se na třičtvrtě hodiny zavřu do koupelny, kde se nejdřív musím probrat ledovou vodou a teprve až jsem úplně vzhůru, tak se začnu malovat. Když se konečně domaluji, tak se jdu převléct do pokoje. No tentokrát do té skříně tlemím jen 5 minut. Nakonec si vyberu krátkou minisukni a k tomu triko na jedno rameno. No s botama je to těžší. Přemýšlím, jestli si mám vzít žabky, a nebo jehlice se šněrováním až po kolena. Nakonec zvolím ty jehlice. Zaběhnu si pro aktovku, kterou jsem nechala v pokoji. Rozhlédnu se po pokoji, jestli sem něco nezapomněla. Když se podívám na stůl a uvidím tam lepící pásku,cuknu sebou a už se hrnu k ní. Zajdu za mamkou, abych jí oznámila, že už jdu do školy. A hned zmizím, aby se mě nestihla zeptat, proč jdu do školy tak brzy. Cestou do školy se stavím pro Katku, která je kupodivu oblečená, ale není obutá. Zatímco se obouvá já se hrabu v aktovce a hledám ty fotky. Po minutě chůze si všimne že v ruce držím nějaký papír. ,,Co to máš?" zeptá se Katka a já jí to s cukáním v koutcích podávám. Nevěřícně se na to podívá. ,,Kdes to vzala?? Vždyť je to Vašek??"ptá se mě a začíná ji cukat v koutcích, jelikož si všimla toho nápisu. ,, Jo je. Včera sem se tak procházela a viděla jsem rozsvícené okno, tak jsem se tam dívala, a když jsem si uvědomila že je to Vašek vzala jsem mobil a několikrát jsem si ho vyfotila. Což znamená že si pohneme, abychom ty jeho fotky stihli vylepit po škole. A na každou fotku napíšeme Vašek 2.D. Aby aspoň lidi věděli že patří do naší třídy a mohli se jít na něho kouknout."seznámila jsem ji v rychlovce s mojím plánem na pomstu. Došly jsme ke škole a hned na hlavní vchod jsme vylepili první fotku. Vylepili jsme je po chodbách, na nástěnky, v šatnách, u hlavního schodiště, na záchodech, a ve třídách stejného ročníku. ,,Hotovo. Teď se pojďme přezut." Jdeme do šatny a uvidíme hlouček u fotky co jsme tam před chvíli vylepili. Dojdeme k nim ,, co tady děláte co se stalo že jste tady v hloučku?" optám se spolužáků. Celí rozesmátí mi ukážou na Vaškovu fotku. ,,Jo tak to je hustý." Hýkám ,, No ale ty trenky Vaškovi sluší." Právě když jsem to dořekla tak se jmenovaný ukáže v šatně. Čumí jak kdyby chtěl vraždit. ,,Kdo to vylepil??, Kde jste to vzali vy kreténi????"nadává nám Vašek a v ruce drží fotku a celý se vzteky třepe. ,, No co se tlemíš na mě?? Proč myslíš že sem to udělala já???"zaječím na něho. ,,Protože sem ti včera odšoupl židli proto. Myslím si že to je to tvoje pomsta. A kdys mě vyfotila?" ,,Jo uhodl jsi je to moje pomsta a Já sem to povilepovala po CELÉ škole. A vyfotila sem si tě včera v deset, když jsi se natřásal před zrcadlem. A nebo sis hrál na módní přehlídku? No nevím ale hlavně že sem ty fotky sehnala." ,,ty …. Ty krávo co si to dovoluješ mě špehovat??? A navíc sem si na nic nehrál sem se převlíkal do pižama." ,,Já sem tě nešpehovala. Jestli sis nevšim tak já v té ulici bydlela mnohem dřív než ty, takže mám právo tama chodit v jakoukoliv denní i noční hodinu. ,,Půjč mi tu fotku" dojdu k němu blíž, aby mi ju mohl podat ale on si ju schová za záda. Tak se otočím vezmu si fotku od spolužáka Radka a pozorně si ju prohlížím. ,,No nevím ale mám takoví dojem že ten nápis na tvojich trenkách nelže. Mě se zdá že ti tam to péro fakt stojí. Kajo pojď se podívat. Že mám pravdu???" rychle se kolem mě nakupí skupinka spolužáků a všecí se hned začnou smát, jelikož zjistili že mám pravdu. ,,Co si to dovoluješ??? Dyť to není pravda" ,,Fakt? a seš si na sto pro jistej??? Se na tu fotku podívej." Podívá se na fotku, a po chvilce zrudne jak krocan. Rychle se přezuje a zmizí z šatny. Vyběhnu za ním a zakřičím. ,, Jo a měl bys projít celou školu, protože ty fotky jsou všude aji na záchodě, v šatnách, v třídách, po chodbě na nástěnkách. Ani se za mnou neotočí bagoun. Vejdu do šatný a všecí se smějou a hned na mě vybalí. ,,Ty jo tys ho naštvala a jak zrudl. A to jsi to vážně udělala ty?? A fatk jsi to vylepila to po škole??? No to si dobrá. Tak ten si s tebou užije, jelikož víme, že s tebou by si neměl nikdo nikdy začínat."Usměji se na ně a celá třída zároveň vypadneme z šatny v předu se mnou, jelikož jsem hrdinka dne. Celý den uplyne jako voda. Vašek si na mě za celý den nic nedovolí…

Kamoška verzus T.H. 4

12. ledna 2007 v 17:55 | lentilka |  Povídky (Zamilované)
Tak jsi obleču boty, a vyrazím na tu jmenovanou párty…
Cejtim se celá nesvá pořád sebou na chodbě ošívám jak slepice.=D Než dojdu k pokoji číslo 678 tak uběhne celejch deset minut. Zastavím se před pokojem a nejistě jsi zkousnu spodní ret. "Mám nebo nemám." přemýšlím. "Hmm, mno tak nic za to nedám, ale doufám, že to jako vyjde no." zabručím. Tak zaklepám… Nic… Zaklepám teda po druhý, a tu už silněji… Zase nic. To už jsem dost naštvaná, že mi ty pitomý vlasy snad stojí ještě víc. =) Tak zaklepám teda po třetí, nevím jestli se tomu dá říkat zaklepání. Spíš jsem zabušila pěstma do dveří, že jsem je málem prorazila. =)
To už jsem chtěla odejít, protože jsem byla maximálně naštvaná jak krocan. =D Ale ejhle nikdo mi šel otevřít…
Já myslela, že mě snad jebne. On mi… On mi otevřel nikdo jiný než Tom. Stála jsem jak opařená, a čuměla na toho dotyčného. A ten dotyčný na mě taky čuměl jak na svůj protějšek. No on to byl totiž Bill. Tak proto na sebe čumíme jak nějaký pitomci. "Heh." vydá ze sebe Bill, a překvapeně mě pořád sleduje. " No taky tě ráda vidím." řeknu naštvaně, protože mi můj plán nevyšel. =( Bill jen trochu ustoupí, a pozve mě dál, ale dává velký bacha, aby se mě nedotkl. Asi se mě pořád bojí. =D No tak teda vejdu dovnitř. Jdu za hlasy a za hudbou. Hned jak vstoupím do místnosti tak jsi mě všichni všimnou. Udělá se úplně nepříjemný ticho. Ale jak ke mně dorazí Bill, všichni propuknou v hlasitý smích. "Ale lidi no tak nesmějte se to je jen můj "dokonalej" protějšek." řekne Bill, a to slovo dokonalej zvýrazní. Všichni jen přikyvujou, a čekají co na to řeknu já. Jenomže já myslím, že se snad propadnu. To je takovej trapas, že bych se teď nejradši neviděla. Tak se podívám " jako" smutně. Bill jsi toho všimne, a dá mi ruku na ramena. " Nesahej na mě ty jeden zmalovaném buzerante !!!" vpálím mu do ksichtu. Ten na mě kouká jak na idiota. Si jako myslí, že když jsem mu dala pusu na tvář, že budu jiná?. Tak to teda jako ne… Nasupeně odejdu k oknu a schovám se za záclonu. Ale je mě stejně vidět úplně celou, je mi to prd platný. " Hmm, myslím, že se neschováš krávo." řekne taky nasupeně Bill. Ten se jde věnovat Leně, protože ta kráva je tady taky. Nevím jak se tam dostala, ale hrozně mi to vadí. Hned jak jsi mě všimne tak na mě ukáže fakáče. Já se zase otočím k oknu a koukám se ven na noční Prahu.
Za nedlouho Ke mně přijde Eva. "Seš OK?"zeptá se Eva. " Jj jsem, proč se ptáš?" zeptám se. "No jen tak, že jsi nějaká smutná, a tak." řekne Eva. " Ne-e, to je v pohodě. Jen jsem si vzpoměla na taťku, víš." zalžu, až to není pěkný. Nemyslím vůbec na tátu. Spíš na Billa a to dost. Nelíbí se mi, že je v jeho blízkosti Lena. Ale nevím proč. "K*rva co se to semnou děje. Já už vůbec nic nechápu. Já ho nemiluju, a nebo jo? Nenenene nesmím na toho buzíka myslet. Nesnáším ho!!! Ale je tak… Nééé fakt už dost, dóóóóóóóst !!!" zakřičím v myšlenkách.
"Halóóó Ali jsi tam, no tak. Haló Alice?! Tak slyším mě?!!" křičí na mě Eva. "Co co???" zeptám se nechápavě. " No už na tebe křičím deset minut, a ty mě vůbec neposloucháš. Co se to s tebou dneska děje?" zeptá se starostlivě Eva. " Né vůbec nic. Jen…" otočím se zpátky k oknu. Najednou mi steče slza po tváři. "Jen co? Co se děje Ali? Řekni mi to." naléhá na mě Eva. " Ne Evy to je fakt v poho. Běž se klidně dál bavit, a mě tady nech, ju?" řeknu v klidu. "Opravdu???" přesvědčuje se Eva. " Jo opravdu tak už běž." pobídnu jí.
Eva se na mě ještě jednou podívá, a pak se jde dál bavit. No spíš jde za Tomem.
Takhle tam stojím ještě půl hoďky, než mě z tý hudby začne bolet hlava. Tak jdu do kuchyně pro něco k pití.Tam mě čeká, ale velice nemilé překvapení. Je tam Bill a Lena. Zrovna se líbají. No Bill nevypadá, že by po tom zrovna nějak toužil. Ho taky Lena má přitlačeného ke zdi, a on se chudák nemůže ani hnout. A stejně je chudák nametenej, a asi zjevně neví, co dělá. A taky si myslím, že to Lena dělá naschvál, abych žárlila což se jí dost povedlo.=D Pěkně mě to se*e, ale nenechám se něčím naštvat.
Snažím se nepozorovatelně proklouznout kolem nich, a vzít si z baru nějaký pití. No to se mi podaří. Vezmu si z baru minerálku a snažím se zase potichoučku odejít, což se mi nějak nepodaří. Chci vyjít z kuchyně, ale místo toho to nějak nevyberu a narazím hlavou do futer.

Fotky Ewy Farné

9. ledna 2007 v 20:14 | lentilka |  Ewa Farna

Album Ewy Farné

9. ledna 2007 v 20:03 | lentilka |  Ewa Farna

Dlouho očekávané debutové album Ewy vyšlo 6. listopadu 2006

01 Měls mě vůbec rád (Teenage Super Star)

Written and composed by Daniel Gibson and Jurgen Ringqvist.
Published by writters designee - Reactive Songs International - EMI Music
Publishing Holland. Český text Petra Glosr Cvrkalová

02 Zapadlej krám (Amazing)

Written and composed by Daniel Gibson and Han'some.
Published by Un soort van Publishing - Reactive Songs International - EMI Music
Publishing Holland. Český text Petra Glosr Cvrkalová

03 Kočka na rozpálený střeše (Catfight)

Written and composed by Lisette Alea, Andreas Hemmth and Steffan Fernande.
Published by EMI Music Publishing Denmark - EMI Music Publishing Belgium, EMI Music Publishing Holland. Český text Petra Glosr Cvrkalová

04 Bez tebe to zkouším

Hudba a text: Honza Ponocný / Honza Ponocný

05 Klam (Opowiem ci)

Hudba a text: Tomast Lubert / Dorota Rabczewska, český text Jana Rolincová

06 Víkend (Summer Camp)

Written and composed by Luca Chiravalli, Pierre Guimard and Steffan Fernande.
Published by EMI Music Publishing Italy - EMI Music Publishing Holland and EMI Music Publishing Belgium.
Český text Petra Glosr Cvrkalová

07 Zavři oči

Hudba a text: Daniel Hádl / Jana Rolincová

08 Jak Motýl

Hudba a text: Lešek Wronka / Jana Rolincová

09 L.Á.S.K.A.

Hudba a text: Daniel Hádl / Jana Rolincová

10 Nebojím se (2much4you)

Written and composed by Lisette Alea, Andreas Hemmth and Steffan Fernande.
Published by EMI Music Publishing Denmark - BEM/EMI Music Publishing Belgium - EMI Music Publishing Holland. Český text Petra Glosr Cvrkalová

11 Jen spát

Hudba a text: Lešek Wronka / Petra Glosr Cvrkalová
Bonus:

12 Tam Gdzie Ty (I'm With You)


Další fotky Olivera

9. ledna 2007 v 20:00 | lentilka |  Oliver James
S Amandou Bynes (Co ta holka chce)

Filmografie Olivera

9. ledna 2007 v 19:42 | lentilka |  Oliver James
Oliver si zatím nezahrál v mnoha filmech, takže z jeho filmografie jenom tydle dva...:
2003 - Co ta holka chce (Ian Wallace)
2004 - Nikdy to nevzdávej! (Jay Corgan)
Byl jediným hercem, který při kamerových zkouškách líbal Amandu Bynes na svém konkurzu na roli ve filmu Co ta holka chce.
Ve filmu Co ta holka chce s Amandou Bynes....
S Hilary Duff si Oliver zahrál ve filmu Nikdy to nevzdávej!.....

Fotečky z Filmů Olivera

9. ledna 2007 v 19:40 | lentilka |  Oliver James
Z filmu Nikdy to nevzdávej!
Tak newím jak vám, ale mně se uplně moooooc líbí!!!! :*

Fotečky Olivera

9. ledna 2007 v 19:39 | lentilka |  Oliver James

Oliver James

9. ledna 2007 v 19:37 | lentilka |  Oliver James
Nový lamač dívčích srdcí je tu! Je to slaďoušek jménem Oliver James! Tady o něm máte pár informací a pár foteček.....:
Škola : Woking College, Guilfordská škola hraní/vystupování umění
Zajímavosti: Byl jediným hercem, který při kamerových zkouškách líbal Amandu Bynes na svém konkurzu na roli ve filmu Co ta holka chce.Narodil se 1.června 1980 v Londýně.V roce 2003 se přestěhoval do L.A kde do teď bydlí . Velice rád jezdí závody aut . Rád tancuje a zpívá .Jako poslední natočil film Nikdy to nevzdávej!
Raise Your Voice (2004) hrál jako : Jay Corgan
Celé jméno: Oliver James Hutson
Místo narození: Ottershaw, Surrey, Velká Británie
Znamení zvěrokruhu: Blíženci
Barva očí: Hnědé
Barva vlasů: Tmavě hnědé (až černé)
Přezdívka: Oli
Jeho bydliště: Los Angeles
Koníčky: řízení závodních aut, muzika

sprosté písně.

8. ledna 2007 v 20:08 | lentilka
Fuck It CZ - Tahni ty Kur*o - STÁHNOUT MP3
( Pravím tlačítkem myši - Uložit cíl jako -......)
Blog 27 - Uh la la la (Česky). - STÁHNOUT MP3

Nelly Furtado

8. ledna 2007 v 19:46 | lentilka
Nelly Furtado - All good things - STÁHNOUT MP3
Nelly Furtado - No Hay Igual - STÁHNOUT MP3
Nelly Furtado Feat Juanes - Te busque - STÁHNOUT MP3
Nelly Furtado feat. Chris Martin - All good things - STÁHNOUT MP3
Nelly Furtado - Wait for you - STÁHNOUT MP3
Nelly Furtado - In gods hands - STÁHNOUT MP3
Nelly Furtado - I'm Like A Bird - STÁHNOUT MP3
Nelly Furtado - Turn off the light(remix) - STÁHNOUT MP3

Avril Lavigne

6. ledna 2007 v 18:03 | lentilka
Avril Lavigne - Nobody´s Home - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Why - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Tomorrow - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - He wasn't - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Sk8er Boi - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Fall to pieces - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - I Always Get What I Want - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - How Does It Feel - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Keep holding on - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - I Don't Give - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Skater Boy - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Anything but ordinary - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Two rivers - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - If you were mine - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Temple of live - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Fuel - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Chop Suey - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Unwanted - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Mobile - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - My World - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Tribute - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Take Me Away - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Temple Of Life - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Get over it - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Kiss Me - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Falling Down - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - My World Live From Paris - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Tomorrow Live From Paris - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Unwanted Live From Paris - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Naked Live From Paris - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Mobile Live From Paris - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - I'm With You Live From Paris - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Knockin On Heavens Door - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - My Happy Ending - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Losing Grip - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Take Me Away - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Daydream - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Tribute To The Troops - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - I'm With You - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Complicated - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Freak Out - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Headset - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Forgatten - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Fall To Pieces - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - All You Will Never Know - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Chop Suey (System Of A Down Cover) - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Make Up - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Chop Suey (SOAD Cover) - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Let go - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - Complicated (Dance Remix) - STÁHNOUT MP3
Avril Lavigne - O holy night - STÁHNOUT MP3

Kamoška verzus T.H.3

2. ledna 2007 v 20:22 | lentilka |  Povídky (Zamilované)
III.
A taky, že jo…
Pořád tam stojí chudák Bill, a vůbec nic nechápe. Já se mu ani nedivím, když jsme mluvili celou dobu Česky. No to já ho ještě lituju mi asi hráblo nebo co. Litovat takovýho buzíka. No, ale udělám ještě větší pí**vinu, než kdy před tím. Normálně k němu přijdu úplně na těsno, že cítím jeho zrychlený tlukot srdce. Ty jeho bodyguardi nějak zpozorněli, a chtějí k Billovi přijít, ale Bill je zadrží pouhým zvednutí ruky. Pomalu jí dává dolů, a dívá se mi zpříma do očí. Já radši uhnu pohledem na jeho tvář se šlehačkou z toho dortu, protože vím, že bych určitě udělala něco hrozného. Hm už mě to nebaví čučet tak vysoko tak jsi ho k sobě přitáhnu níž za tričko. No ono by to nebylo tak hrozný, že jo, ale pozoruje nás celá jeho skupina. Aspoň, že ta kráva Lena už odešla. Chvilku mu ještě hledím na jeho tvář, a pak mu tu šlehačku slíbnu. Což mě fakt překvapí, že jsem udělala. Odtáhnu se od něj, a chvilku čekám, co se bude dít. No Eva čumí jak vyvoraná myš, a z jeho bandu čumí všichni jak puci na hokejku.=D Což mě velice pobaví, ale smát se nezačnu.
Začínám přemýšlet, co jsem to vlastně provedla podobně. Tak tedy řeknu Evě, že jdu ven, a že se v šest vrátím na hotel. Vyjdu z jídelny a jdu na horu do pokoje… Na pokoji si vezmu jen sluneční brýle, a pak jdu zase dolů, a honem pryč z hotelu někam ven…
Už asi hodinu chodím, a pořád si to vyčítám. "Já ho nemiluju, nesnáším ho je to hroznej pitomec, buzík a sobec. A vůbec…"nedořeknu to, protože to říct nemůžu. Nemůžu říct, že se mi vůbec nelíbí. To není vůbec pravda, líbí se mi docela jo, ale nechápu jak jsem tak rychle mohla změnit názor. Ještě před třemi dni jsem mu chtěla nakopat pr**l.
Nechám už to plavat,a pomalu se vracím zpět na hotel. Už mě to venku vůbec nebaví. Pomalu se šourám po ulici, a sleduju jak se zatahuje. "Asi bude pršet jak to vypadá."zašeptám si pro sebe. Miluju déšť je to můj živel. Ale při tomhle čím dál tím víc myslím na Billa. "Tak už dost !!!"zakřičím a ono zahřmí, a spadne mi na moje rozpálené tělo od sluníčka první kapička. Zastavím se a po chvilince začne lejt jako z konve. Pomalu se zase rozejdu zpátky do hotelu. Nechá na sebe miliony kapek deště padat, a už vůbec nikam nepospíchám jak lidé, kteří probíhají kolem mě, a co měli ruce mají teď nad hlavou. Dojdu do hotelu celá promoklá až na kost. Jdu k recepční, a ta mě čumí jak na blbku. "Ono tam prší?" zeptá se jak magor. "Nééé padaj trakaře." řeknu ironicky. "Fakt?" vyvalí oči. "Né ty krávo, už mi dej klíče od pokoje 674, nebo zmrznu." řeknu naštvaně. Ta se zjevně urazila, a dala mi né zrovna ochotně klíče. Ty jsem jí vytrhla z ruky, a šla jsem do výtahu.
Zmáčkla jsem tlačítko, a opřela jsem se o studenou zeď výtahu. Za chvilku se otevřeli dveře, a já mohla konečně z výtahu vyjít. Nemám moc výtahy ráda. Mám v nich klaustrofobii. Už jednou se mi stalo, že se ten výtah zasekl, a já v něm byla tři hodiny. Já vím, že to není tak hrozný, ale bylo mi pět let.
Dojdu ke dveřím, a odemknu. Vejdu dovnitř, a řeknu, že už jsem zpátky, ale nikdo se neozývá. Tak hodím klíče na stůl a jdu prohlýdnou celý pokoj, a nic. Tak se na ní vyprdnu, a jdu do pokoje pro ručník. A ejhle a na mí posteli leží nějaký papír a je od Evy. Tak ho vezmu do ruky, sednu si na postel a začnu číst.
Ahoj Ali. Já vím, že se teď asi budeš hodně zlobit, ale tys to udělala taky. Si dala pusu tomu DeBillovi. Tak se teď nemáš, proč zlobit… Šla jsem ke klukům na párty. Tom mě pozval, a tebe taky jen jestli prej budeš chtít, ale neví jestli tam půjdeš, protože je ti prej 14 let. Jsem mu to zapoměla říct, že ti je taky 17 tak promiň. No hele dyžtak přijď na pokoj číslo 678 ( nebydlej vedle nás jak jsi si myslela). No já už jdu tak … Tschüs
Eva =)
PS: Já si nemyslím, že ten Tom je tak hroznej=)
"No to mě snad jebne. Ono se jí to líbí. Takovej zablešenéj dred, no fůj. Já se fakt už povleku." řeknu znechuceně. "A ještě k tomu mi je 14, tak to jsem nějak nepostřehla." usměju se. " No počkej ty jeden zablešenej drede. Teď ti ukážu. Já ti ukážu, že nepoznáš ani vlastního bratra." zahudruju si jak krocan, a jdu do tý koupelny. Tam se vyspršim teplou vodou, a pak se odlíčím. Asi deset minut stojím před zrcadlem jen v ručníku, a přemýšlím jak ho oblafnout. "ÁÁÁÁ už to mám." vykřiknu vítězoslavně. " Obleču se zatoho buzíka Billa. To bude ono vlasy mám stejně dlouhý jako on. A zablešenec mě stejně nepozná ten bude už určitě zlitej jak amina, snad.=)" dodám se smíchem. Rychle doběhnu do pokoje a vytáhnu žehličku na vlasy. Zase se vrátím do koupelny. Pořádně si usuším vlasy, a pak zase odhopsám do pokoje. "Musím si vzít nějaký stejný oblečení jinak to nevyjde." svraštím čelo.
Začnu hrabat ve skříni, že mi je vidět jen kousek zadku.=) Vůbec nemůžu nic najít tak hledám dál… No asi po půl hodině jsem něco konečně našla. Našla jsem takový černý tričko s červenou lebkou, protože tuším, že on ho má snad taky. Pak rozdrbaný džíny, a nějaký ty doplňky mám taky. Prstýnky, a na krk taky nějaký ty doplňky atd. Ale odmítám si brát kovbojský boty to bych fakt vypadala jak demet. Ještě, že je nemám. Vezmu si normální skejty černo-bílí.
Všechno to oblečení vezmu do náruče, a jdu zase do koupelny. Tam se oblíknu, a namaluju se jako Bill, a vezmu si všechny ty zatracený dolňky. "Hmmm, vypadám trošku jak on." posoudím. "Teď už jen ty pitomý vlasy." zašklebím se. No tak žehlím asi půl hoďky než je mám rovný jak dráty do betonu. Pak vezmu vosk, gel a nějaký tužidlo na vlasy, a začínám dělat dikobrazí účes. =D Ten mám hotovej tak cca h1:30...
"K**va co jsem si to udělala." zanadávám si. "Já vypadám fakt úplně jak on! Jen mám blonďáté vlasy." vyjukaně čumím na sebe do zrcadla. "Hmmm. Snad to vyjde." zabručím. Je asi tak devět hodin. Tak jsi obleču boty, a vyrazím na tu jmenovanou párty…

Kamoška verzus T.H. 2

1. ledna 2007 v 16:52 | lentilka |  Povídky (Zamilované)
Ráno se probudím, protože si Evička zase ladila kytaru. Ta s tím krámem musí jezdit a být všude. Jí vůbec nezajímá, že chci taky spát, a jak nespím tak 15 hodin denně tak jsem nevrlá, ale jí je to úplně ukradený. Potom nemám dost sil na hlavní spánek dne. =D No tak se nevrle posadím na postel, asi 10min. se rozkoukávám a pak vstanu. Dopotácím se ke dveřím a vezmu za kliku. Vyjdu z pokoje a letmo pozdravím Evu, která sedí na pohovce a ladí elektriku.
Jdu do koupelny hned se podívám do zrcadla a leknu, že málem spadnu na pr**l. Mám kruhy pod očima a vypadám jak mrtvola. Vlasy rozcuchaný no prostě děs. Si dám sprchu nejdřív teplou a pak studenou to mě snad probudí. Pak si vyčistím zuby a atd. Dojdu do pokoje se oblíknou. Vidím, že venku je zase vedro k padnutí. Tak jsi vezmu jen bílý kraťásky a světlounce modrý tričko s ramínky(přece nebudu psát, že si beru spodní prádlo a atd. to je snad samozřejmí, že si to vezmu=)).
Přisednu si k Evě a začnu na ní líbezně koukat. Ta, když si toho všimne tak přestane brnkat. "Co je?" zeptá se pitomě. "Mohla by jsi prosím tě Evičko s tím tvým kraválem přestat!? Vzbudíš celej hotel, a já to potom budu jako vždy po tobě slízávat." řeknu líbezně, ale už červená jak rak. =D "Ale mě se nechce." zaprotestuje Eva. "Já vím, že tě to baví, ale…"nedořeknu to, protože někdo zaklepá na dveře. "No a už je to tady. Seď já tam dojdu."řeknu Evě. Vstanu z pohovky, a šinu jsi to ke dveřím. Otevřu dveře a za nima stojí Bill. Se rychle zděsím, a zase je zabouchnu. Pak slyším jen za dveřmi "Auuu do pr***e,kur*a já se po**ru." a spoustu dalších německejch nadávek . Znovu otevřu dveře a Bill se drží za čumec, a zjevně mu teče i krev. Se na mě podívá, a zpustí. "Kurňa ty krávo, co děláš? To nemůžeš dávat pozor?!" vykřikne na mě úplně vztekle. "Ó promiň…"řeknu líbezně a usměju se jak obrázek. Ten se na mě nechápavě podívá, a já dodám. "Já chtěla víc." řeknu se smíchem, a zavřu zase dveře. Ale pak je zase otevřu, protože tam pořád stojí jak trubka. "Jo a jestli se chceš pos**t tak by jsi měl jít na wecko, a né mi to tady oznamovat. Já to po tobě uklízet nehodlám. Ty DeBille."v pálím mu do ksichtu a zmizím do pokoje. Zabouchnu dveře, zakroutím hlavou, a sednu zpátky k Evě, která konečně přestala ladit kytaru. "Kdo to byl?" zeptá se. "Ale ten DeBill od vedle." řeknu v klidu. "Voni bydlej vedle nás jo?"řekne vyděšeně Eva. "No jasně, co jsi myslela."řeknu znova v klídku. Eva na mě nejdřív kouká jak na svatej obrázek, ale pak to ticho prolomím. "Pojď odlož tuhle tu věc, a pojď dolů na snídani."ukážu rukou na kytaru a vstanu. Eva odloží budič spánku, a jde semnou na snídani.=)
"Já jen doufám, že tam nebudou ti blbečci." říkám si v duchu. No a jako by to někdo chtěl, že? Tak tam jsou a všichni. Se musím zasmát, když vidím toho DeBilla. Má pěknou ránu. Vlasy nahoru a k tomu červenej nosánek jak šašek.=D No nějak nedávám pozor, protože se zabývám koukáním na "šášu". A narazím do nějaký slepice. No pak se jí kouknu do obličeje, a z hrůzou zjistím, že je to spolužačka ze školy Lena. No to mě úplně zamrazí, protože je to děsná kráva. Mě nenávidí, ale já jí taky ne. Vždycky mi přebrala moje kluky a to mě naštvalo moc, tak radši s nikým nechodím, ještě bych jí přilepšila kravce. Chvíli na sebe čumíme, ale potom ona vyjekne. "Kam to čumíš ty krávo jedna jeblá. Si jako myslíš, že do mě můžeš narážet Alice!?! Tak to jako ne no!!!"za křičí až to všude ztichne. "Ale…"chci něco říct, ale ona mě zase přeruší. Na ní nemám šanci prostě na mě je moc silnej člověk nedokážu si na ní něco dovolit. To Evča by to zvládla, ale ta nemá momentálně slov. Stojí opodál a čeká, co se bude dít…
"Jako jestli si myslíš, že do mě můžeš narážet, tak to teda ne. Můj taťka je tady ředitelem a klidně tě může vyhodit, když mu řeknu." zakřičí. A to už nás sledují opravdu všichni. I ten DeBill a ostatní z tý jeho skupiny. "Ale já to neudělala schválně."pípnu. "Co že? To jsi teda udělala mě nenávidíš, a tak jsi mi chtěla něco udělat viď? Abych spadla a tak." křičela na mě, a zjevně jí to dělalo dobře. Takhle na mě řvala asi deset minut, a všichni to viděli a slyšeli, fakt skvělý no. "Sakra nech už mě být já to neudělala schválně Leno!" zařvu, a Eva se na mě podívá. "Jo udělala se nedivím, že se tvoje rodiče rozvedly, a ani se nedivím, že se tvůj táta odstěhoval jinam. Takovou ženu ani takovou dceru bych taky nechtěla! Bych se radši taky odstěhovala nikam daleko. Mít debilní ženu, a ještě debilnější dceru!"v pálí mi do obličeje. Chvíli nic neříkám, ale pak mě to začne hrozně bolet. Začnou mi ztékat slzy po tvářích a to hrozným proudem. Ona neví jak to bylo, a ještě uráží mojí mamku. Nic neudělám otočím se a běžím pryč. Na horu do pokoje se zamknout. Ještě slyším Evu jak na mě volá, ale já jí nevnímám.
Vyběhnu pět pater, a rychle otevřu pokoj zabouchnu za sebou dveře, a jdu do pokoje. Zavřu za sebou dveře, a hned zamknu. Opřu se o dveře, a pomalu se spouštím k zemi. Brečím hrozně moc, nedá se to vůbec zastavit, strašně mě to bolí, a už vůbec nechápu jak jsem mohla prostě utéct. Nechápu proč jsem jí už jednu konečně nevrazila. Takhle tam sedím až do půl druhý, Eva je tu taky, ale ona ví, že potřebuju být sama a taky ví, že neudělám žádnou blbost. Ona ví, že vyjdu má mě prostě už zmáklou známe se hrozně dlouho…
No tak se odlíčím a znova se v pokoji namaluju. A potom hned odemknu a otevřu dveře. Eva hned ke mně přijde a obejme mě. Tohle jsem přesně potřebovala. "Dobrý?" zeptá se starostlivě. "Jo jasně v pohodě." řeknu a usměju se na ní. "No to jsem ráda. Nechci, aby jsi se kvůli takový krávě trápila. Já vím, že to nebylo od ní pěkný, ale stejně."řekne a taky se usměje. "Víš Evy ???" řeknu "No? zeptá se. "Mě něco napadlo." řeknu zamyšleně. "A co?" ptá se nedočkavě Eva. "Neptej se a pojď dolů na oběd."řeknu. "Ale já nemám hlad."zaprotestuje Eva. "Já taky ne pojď, a nemel."špitnu. Tak vypadneme z pokoje a jdeme zase dolů.
Po cestě jí všechno povím. Na výtah kašlem, aspoň jí to všechno stačím říct.Je to takový zapeklitý, ale už se konečně tý krávě Leně jednou pomstím. Když vejdeme do jídelny no spíš je to restaurace. Tak tam je kupodivu ticho jako vždycky, no jako v normálním hotelu, že jo.=) Já se rozhlížím, a hledám tu kravku. Evka jsi jde sednout k našemu stolu, a čeká co se bude zase dít. Nakonec tu Kravku najdu jak stojí u DeBillova stolu a o něčem horlivě debatují. To mě na**re ještě víc. Nevím proč, ale jsem naštvaná fakt už maximálně. Vidím jak na stole nějaký lidi mají kousek dortu. Tak jim ho nenápadně seberu, a jdu k tý dvojici. Stojím kousek od nich, ale Tom jsi mě všimne. Chce něco říct, ale já jsi dám ukazováček na rty, a jako ukazuju, aby byl zticha.Ten mě kupodivu poslechne. Opatrně zaťukám Billovi na rameno. Ten se na mě otočí. "Co je ?"zeptá se naštvaně hned jak mě vidí. "Hmm, nic já jen jestli můžu."řeknu a podívám se vražedně na Lenu. No Bill nic radši nenamítá protože ví že bych mu ještě něco provedla, a uhne mi.=) "Podrž."vrazím mu do ruky talířek od dortu, který mezitím mám v ruce za zády. "Víš Leničko já jsem se ti chtěla omluvit za to odpoledne, máš pravdu měla jsem dávat větší pozor a tak."vysoukám ze sebe nuceným líbezným hláskem, až je to směšný.
Lena se vítězně usmála, ale né moc na dlouho. "Tady máš něco na omluvu." zazubím se jak měsíček na hnoji. Do toho jejího zmalovaného kvichtu jí rozmáznu ten dort, a ani jsi nevšimnu, že jsem to Billovi trochu otřela o obličej. "Ty ty ty." zuří Lena jak drak. "Tu máš ty krávo jen si to užij. To máš za to, že urážíš moje rodiče."řeknu nasupeně. Ta čumí, a vypadá to, že co nejdřív vybouchne. Já to zavrcholím tím, že jsi ještě do ní tu ruku od dortu utřu. "Praskni." syknu. S Evčou si plácneme a chceme odejít, ale něco mě nechce pustit dál. Na něco jsem zapomněla. A taky, že jo…
Pořád tam stojí chudák Bill, a vůbec nic nechápe. Já se mu ani nedivím, když jsme mluvili celou dobu Česky. No to já ho ještě lituju mi asi hráblo nebo co. Litovat takovýho buzíka. No, ale udělám ještě větší pí**vinu, než kdy před tím. Normálně k němu přijdu úplně na těsno, že cítím jeho zrychlený tlukot srdce. Ty jeho bodyguardi nějak zpozorněli, a chtějí k Billovi přijít, ale Bill je zadrží pouhým zvednutí ruky. Pomalu jí dává dolů, a dívá se mi zpříma do očí. Já radši uhnu pohledem na jeho tvář se šlehačkou z toho dortu, protože vím, že bych určitě udělala něco hrozného. Hm už mě to nebaví čučet tak vysoko tak jsi ho k sobě přitáhnu níž za tričko. No ono by to nebylo tak hrozný, že jo, ale pozoruje nás celá jeho skupina. Aspoň, že ta kráva Lena už odešla. Chvilku mu ještě hledím na jeho tvář, a pak mu tu šlehačku slíbnu. Což mě fakt překvapí, že jsem udělala. Odtáhnu se od něj, a chvilku čekám, co se bude dít. No Eva čumí jak vyvoraná myš, a z jeho bandu čumí všichni jak puci na hokejku.=D Což mě velice pobaví, ale smát se nezačnu.
Začínám přemýšlet, co jsem to vlastně provedla a tak. Tak tedy řeknu Evě, že jdu ven, a že se v šest vrátím na hotel. Vyjdu z jídelny a jdu na horu do pokoje… Na pokoji si vezmu jen sluneční brýle, a pak jdu zase dolů, a honem pryč z hotelu někam ven.