GINNY AND DRACO ( neštastná láska ) 7

17. srpna 2006 v 21:28 |  Povídky Harry Pottera
VÁNOCE

Ginny byla celá nervózní a na druhou stranu natěšená z toho, co nalezne zítra pod stromkem za dárky.
Také ale očekávala reakci Harryho na její dárek. Když všechny balila, říkala si, proč jí to vlastně nenapadlo už dřív. Vzpomněla si ale i na další dárek, který koupila a upravila. A nevěděla co si má myslet o tom, komu ho chce dát... proč mu ho chce vlastně poslat?
Dívala se na dárek a sledovala jak v okouzleném padajícím sněhu létají zeleně a červeně oblečení hráči okolo zmenšeniny famfrpálového hřiště. Pak se ale podívala na knížku ležící na její posteli, což byl dárek pro Harryho. Opravdu víc myslela na dárek pro Draca než pro Harryho? Považovala je za téměř stejně hodnotné dárky, ale přece jenom jí něco uvnitř hlodalo. Akorát dodělala základ pro padající sníh a okouzlení zeleného týmu, aby vždy vyhrál...
Ginny se vrátila zpět ze vzpomínek do reality a uvědomila si, že se vlastně ještě nikdy na Vánoce tak netěšila. Taky si ale s hrůzou uvědomila, že nedala za dárky nikdy tolik peněz... a byla velice vděčná Fredovi s Georgem, že jí nabídli finanční i technickou pomoc.
Velmi moc si přála, aby měla na poslední Vánoce v Bradavicích strávené s Harrym, Ronem a Hermionou hezké vzpomínky.
Ginny šla směrem k sovinci a uvažovala o jejím dárku pro Draca. Nebyla si totiž ještě stále moc jistá, proč mu ho chce poslat a už vůbec ne tím, zda jí vůbec on něco pošle. Navíc si ještě nedokázala ani představit, jak se bude tvářit když zjistí, že "chudá" Weasleyová utratila své našetřené peníze za zvláštní a spíše osobní dárek pro něj.
S touto myšlenkou nakonec došla až nahoru do sovince a začala hledat Hedviku. Věděla, že ten balík není tak velký, a že ho sova unese a doufala, že Harrym nebude moc vadit, že "použije" jeho sovu.
Připevnila pevně balík k její noze a velmi pečlivě jí vysvětlila, komu ho má předat. Hedvika zahoukala na souhlas, roztáhla svá křídla a vyletěla z okna. Ginny cítila trochu úlevu, když jí pozorovala, jak odlétá a pomalu se vydala zpět do nebelvírské věže.
Byla moc spokojená s dárky, které ona sama rozdala a rozdá. Byla to totiž jedna z věcí, které na Vánocích tolik zbožňovala - dávat dárky!

Do místnosti vniklo trochu chladného vzduchu, když tam pootevřeným oknem vletěla velká bílá sova. Vyhledala pohledem Draca, který se ale na to, co mu přinesla, díval dost zvědavě, a přistála vedle něho na posteli. Když ho z její nohy pak sundal, sova jen zahoukala a odletěla do noci. Uviděl na balíku přilepený dopis s jeho jménem, psaným karmínovým inkoustem. Otevřel ho a sám pro sebe se zašklebil. Zjistil totiž, že je psaný typicky ženskou rukou.

Draco by trochu překvapený, že mu zrovna ona poslala dárek. Nebyl k ní, k její rodině a v neposlední řadě i k jejím přátelům nikdy zrovna moc milý. Cítil, že se na jeho tváři rozlívá úsměv, ale rychle se zase zkoncentroval.
Pohlédl na hodiny. Bylo už chvíli po půlnoci a technicky vzato už byly Vánoce. Rozbalil první vrstvu hnědého papíru a hned po tom i druhou žlutohnědou. Zašklebil se nad tím, že to zabalila do klasicky nebelvírských barev.
Když dárek vyndával z krabice, věděl, že se přesně trefila - byla to totiž maketa famfrpálového hřiště. Sledoval utkání uvnitř ní a šklebil se, když pozoroval, jak zelený tým poráží ten červený. Zmijozel poráží Nebelvír. Jak rozkošné od Weasleyové.
Draco vstal z postele a odnesl maketu k jeho šatníku. Byl to zajisté velmi zvláštní dárek, ale ne takový, který by si mohl dovolit ukázat rodičům. Bylo to něco, co si chtěl nechat jen sám pro sebe.
Opatrně vložil dárek do šuplíku, zamknul ho a s mírným úsměvem na rtech se vrátil zpět ke své rozepsané domácí práci.

Ginny ráno probudil dunivý hlas jejího nejmladšího bratra, když na ní volal, aby sešla dolů do společenky. Trochu naříkala, když se hrabala ven z postele. Takhle brzo po ránu byla ještě dost unavená, ale přesto si oblékla župan a sešla dolů.
Viděla své přátele, jak sedí okolo stromku a rozebírají si dárky. Vyhledala teda hromadu dárků, které byly pro ní a posadila se k nim na zem.
Všichni čtyři seděli a nedočkavě otevíraly dárky. Od paní Weasleyové dostali teplé svetry a vánoční koláč. Harry dostal pár starých ponožek od Dursleyů a spolu Ronem pak dostali od Hermiony plakát a knížku o famfrpálu. Harry pak ještě dostal krabici sušenek od Hagrida a několik fotek svých rodičů od Lupina. A bylo na něm vidět, že to byl ten nejlepší dárek, co mohl dostat. Hermiona dostala jako každý rok hromadu knížek.
Ginny si prohlížela dárky, které dostala od přátel a musela se z celého srdce usmát. Od Hermiony dostala nový brk a lahvičku samodoplňujícího inkoustu na 100 použití, hromadu čokoládových žabek od Rona a stříbrný náhrdelník s přívěškem draka od Harryho.
"Je tu pro tebe ještě jeden dárek, Ginny," řekl Ron a podával jí poslední a trochu objemný dárek.
Ginny opatrně roztrhla tmavozelený papír, otevřela krabici a zírala do ní v němém úžasu, zatímco jí ostatní obstoupili. V krabici totiž bylo jedno z nejnovější řady košťat. Ginny hledala nějaký dopis. Ale jediné co našla, byl kus pergamenu, na kterém bylo kovově zeleným inkoustem napsáno:

"No ne," zajíkl se Ron. "To je přece Stříbrný šíp. Kdo ti ho mohl dát?"
Ron měl ale v jednom pravdu. Byl to velice nákladný dárek.
"Já... nevím. Nebyl tam žádný dopis."
Ginny pohlédla na Hermionu, která se tvářila jako většina profesorů, kteří by to chtěli jistě prozkoumat kvůli kontrole kouzel.
"Ale nebuď směšná Hermiono. Když dostal koště Harry, bylo taky v pořádku... Já jen ale nevím, kdo mi ho mohl poslat."
Věděla, že nikdo z její rodiny by si to nemohl dovolit, a když se podívala na Harryho... no, ten vypadal stejně překvapeně jako ona a zamyšleně zároveň. Kromě toho, on by si ho jistě koupil první pro sebe a pak teprve pro ní...
Ginny musela celý den neustále myslet na to, kdo jí ho dal. Záhadou jí byla také ta poznámka, že je "zázvorová". Pokud věděla, zatím jí tak nikdo neřekl. Byla z toho tak popletená, že jí z toho ustavičného přemýšlení začala až bolet hlava.
Když šla pak spát, rozhodla se na to raději nemyslet a přijmout skutečnost, že jí dal někdo koště, které mělo pravděpodobně větší hodnotu než celková cena košťat, která vlastnila její rodina. Byla to pro ní záhada, ale rozhodla se jí řešit až později.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hermiona hermiona | Web | 30. července 2007 v 11:15 | Reagovat

hustýýýýýýýý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama