GINNY AND DRACO ( neštastná láska ) 4

17. srpna 2006 v 21:19 |  Povídky Harry Pottera
FAMFRPÁL

"Dej ty své hnusné prsty pryč z mé sestry!" Ginny se rychle odtáhla a rozhlédla se kolem.
Ve dveřích stál Ron a s hůlkou v ruce mířil s výhružným pohledem v očích na Malfoye. Ten se ale jen ušklíbl, když Ginny sesbírala rychle všechny své věci a kvapně vyběhla z učebny.
Uběhlo jen pár sekund, když si uvědomila, že ji Ron následuje. Došlo jí, že mu její spolubydlící vyzradily, že šla někam pryč i s jejími knihami a zápiskami, a že ji Ron celou cestu z věže sledoval. A celou cestu zpět pak na ni ječel, protože byla s Malfoyem. U vchodu do Nebelvírské věže se k němu ale, plná až po okraj hněvem, náhle otočila.
"Abys věděl pane chytrej, nebyla jsem na RANDE s Malfoyem! On mě měl jen pomoci s učením! A s největší pravděpodobností mě políbil jenom proto, že jste se tam s Pansy objevili! A jen pro tvou informaci, já jsem mu ten polibek neopětovala!" S tím se otočila čelem k Buclaté dámě, zabručela na ni heslo, celá nasupená prolezla do společensky a odešla do své ložnice. Byla tak naštvaná, že tu noc nemohla ani spát.
Čas plynul rychle jak voda, bylo čím dál chladněji a blížil se začátek turnaje o Famfrpálový pohár.
Uplynuly už dva týdny od incidentu s Malfoyem, přičemž se mu po celý ten čas Ginny snažila vyhýbat kde jen to šlo. Nakonec totiž dospěla k názoru, že jeho pomoc ani nepotřebuje. A její volné chvíle stejně zaplnily famfrpálové tréninky při kterých pokaždé poslouchala Harryho, jak stále připomínal, že letos musí vyhrát famfrpálový pohár.
Ginny se v takovýchto příležitostech musela mnohdy sama sobě smát když přemýšlela o tom, jak moc se Harry začíná podobat Woodovi, který byl svého času famfrpálem doslova posedlý. Měli tréninky skoro každý den už od počátku sezóny a připravovali se na jejich první letošní utkání proti Zmijozelu, které mělo být už ani ne za týden.
Celý Nebelvírský tým včetně Ginny do toho vložil celé své srdce, což mělo za důsledek, že byli všichni strašně vyčerpaní. Ginny usínala při některých hodinách, přičemž několikrát při tom byla přistižena Snapeem, což byla strašná chyba!
Zívající Ginny zrovna dokončovala poslední školní trest od Snapea (musela nakládat krysí mozečky, což se jí velmi hnusilo), když najednou do učebny vstoupil vcelku spokojeně se tvářící Draco Malfoy. Nepatrně se na ní podíval, když šel okolo ní míříce k učitelskému stolu, kde seděl Snape, který jeho příchod zřejmě očekával.
"Skvěle, pane Malfoy. Jsem rád, že jste se k nám dnes večer připojil. Jak se zdá, má tady slečna Weasleyová problém neusínat v mých hodinách, čímž trpí samozřejmě i její prospěch. Určitě je Vám jasné, že to není můj nápad, ale profesor Brumbál trval na tom, abych slečně Weasleyové našel vhodného doučujícího. A Vy, pane Malfoy, jakožto jeden z mých nejlepších studentů, jste byl logicky vybrán. Doufám, že se mezi sebou dohodnete na dalším průběhu, jinak to bude znamenat, že oba dva budete dostávat každý týden školní trest." S tímto se Snape zvedl, obešel stůl, prošel okolo nich a opustil učebnu, nechajíce je tam samotné.
Oba na sebe chvíli zírali. Ginny se ale najednou otočila, sebrala své věci a šla směrem ke dveřím.
"On fakt říkal, že tě budu doučovat?" Malfoy se na ni škodolibě usmál, když se k němu otočila.
Chvíli na něj koukala. "Klidně, ale až v neděli večer. Potom, co Nebelvír znovu natluče Zmijozelu ve famfrpále." S tím Ginny opustila celá zářící učebnu, ale zamračená nakonec dorazila do Nebelvírské věže.

Neděle se zdála být blíže čím dál rychleji. Ginny přesně nevěděla, co ji vlastně rozčílilo, ale byla odhodlaná to použít ve hře proti Zmijozelu.
Ráno před utkáním byla časně vzhůru a proto šla dřív i na snídani. Chtěla se totiž ujistit, že se ráno dobře nají, aby jí moc nekručelo v břiše, čímž by se mohla lépe soustředit. Když si to tak ráno vyzkoušela v praxi, hodlala jít stejně připravena i na oběd.
Popadla své koště, které zdědila po svém bratrovi Fredovi, když začala hrát famfrpál, a běžela dolů do síně. Když došla dolů, sedla si ke zbytku týmu vedle Harryho, který zrovna procházel jejich strategii, jako mnohokrát dříve. Harry byl někdy až nesnesitelný, když se začalo mluvit o vítězné hře proti Zmijozelu. Začátek utkání se neúprosně blížil, a tak se nakonec celý tým zvedl a vydal se do šatny.
Jak se zdálo, přišla se podívat snad celá škola. Zápasy mezi Nebelvírem a Zmijozelem se totiž staly dost populárními, jelikož se jen zřídkakdy obešly bez nějaké ba dokonce i zábavné události.
Hráči obou týmů vyšli ven na hřiště, kde počkali na madam Hoochovou, přicházející s famfpálovou bednou s míči pod její levou rukou a s koštětem v pravé ruce. Položila bednu doprostřed hřiště a pronesla jako každý rok k oběma týmům řeč o čisté hře. Ginny už tohle slyšela tolikrát, že by to mohla zopakovat zpaměti i pozpátku.
Hráči se vznesly na své pozice, madam Hrochová vypustila potlouky a zlatonku, vyhodila do vzduchu camrál a po úvodním hvizdu mohla hra začít.
"A camrál hned sebrala Ginny Weasleyová, mimochodem znamenitá střelkyně, která pošle Zmijozel s jeho pomalou hrou k ledu."
"Thomasi!"
"Promiňte paní profesorko," omlouval se Thomas, který převzal komentování zápasu po Jordanovi, promujícím loni v Bradavicích. Měl pro to stejné nadšení jako Jordan a věřil, že i v jeho případě přimhouří profesorka McGonagallová oči.
"Ginny Weasleyová se jen tak tak vyhnula potlouku mířícího na její hlavu a letí směrem ke brankám. Hází camrál Finiganovi, ten jí ho hází zpět, ona provádí klamný manévr, hází... Davis to nemůže včas stihnout...a dává gól! 10:0 pro Nebelvír!"
V tu chvíli většina tribun zahřměla ve prospěch nebelvírského týmu.
"A camrál má v držení Zmijozel. Nott se snažil oklamat brankáře, vystřelil, ale míč zadržel Weasley. Ten camrál hází Finiganovi, který ho hází Patil. Ta mu ho vrátí zpět, Finigan střílí a dává další gól pro Nebelvír!"
Takto hra pokračovala ještě dalších půl hodiny, ale zlatonka stále nikde. Ginny letěla s camrálem v podpaží směrem ke "zmijozelským" tyčím. Když se ale chystala střílet, příliš pozdě si všimla potlouku, který ji praštil ze strany do žeber a srazil ji z koštěte. Padal příliš rychle, ale najednou si uvědomila, že nedopadla na zem.
Když po chvíli otevřela oči, uvědomila si, že ji Harry chytil. Řekl jí, ať si přeleze za něj a začal pátrat po zlatonce. Za chvíli ji zahlédl a vyrazil i s Ginny, která se ho pevně chytila přilepená k jeho zádům.
Harry ale nebyl jediný, kdo ji spatřil, protože Malfoy k ní v tuto chvíli mířil také. Ginny si až ve chvíli, kdy s ní Harry letěl neuvěřitelnou rychlostí s nataženou rukou vpřed, uvědomila, že vlastně její hmotnost koště prakticky vůbec nezpomalila.
Náhle se ale vedle nich objevil Malfoy natahujíc se také po zlatonce. Oba dva dlouho závodili o nejdůležitější míč celé hry, když tu náhle Harry okolo něj sevřel ruku. Malfoy ale najednou popadl harryho koště a škubnul s ní dozadu. Ginny se polekaně pustila Harryho a začala opět padat směrem k zemi. Než se ale vzpamatovala, zjistila, že ji tentokrát chytil pro změnu zase Malfoy.
"Dobře Weasleyová, znova se setkáváme." Ginny se na něj ale jen zle podívala a bezpečně se posunula na jeho koštěti dozadu. Malfoy sletěl k zemi a nechal ji sesednout, když přiběhli i ostatní hráči, zle se po něm dívající. Všichni se jí ptali, jestli je v pořádku a jestli si nic nezranila. Když je všechny ujistila, že ano, zpozorovala, jak k ní běží Ron, který vypadal ještě více ustrašeně, než ostatní.
"Jsi v pořádku Ginny?"
"Ano Rone, jsem."
"To sem rád, protože mám pro tebe špatnou zprávu. No...totiž tvoje koště ne..." trochu se zamračil a ukázal na druhý konec hřiště, kde leželo její koště, nebo lépe řečeno hromada třísek, co z něj zbyla.
Zbytek školy se po chvíli nahrnul také na hřiště. Všichni byli vzrušení výhrou Nebelvíru a znovu se ještě ujišťovali, jestli Ginny nemá žádné zranění.

"Budeš muset mít nové koště. Snad seženeme nějaké dobré "z druhé ruky". Mamka totiž nechce utrácet moc peněz za naše famfrpálové pomůcky. Pokoušel jsem se ji přesvědčit, aby koupila Nimbus2000, ale nechtěla to ani slyšet." Ron, Hermiona, Harry a Ginny se posadili po utkání do křesel u krbu v Nebelvírské společenské místnosti a přemýšleli, co se udělá s ginnyiným koštětem.
"Žádné ze školních košťat použít nemůžeš. Nejsou moc dobrá na famfrpál. Pro naučení se létat možná, ale jinak jsou pomalejší než mouchy." Ron ještě pokračoval, ale Ginny už mu nevěnovala moc pozornosti. Byla příliš zamyšlená nad událostmi během hry. Hlavně pak nad tím, jak ji chytil Harry, když padala k zemi, a po chvíli následně i Malfoy.
"Fajn. Přinejmenším jsem se aspoň nezranila. Náš další zápas máme až po Vánocích… Tak snad přesvědčím mamku, aby mi k Vánocům koupila nové." Ginny zírala omámeně z okna, když si najednou uvědomila, že úplně zapomněla na doučování. Vyskočila z křesla a vyběhla rychle schodiště směrem k její ložnici, kde popadla své knihy a běžela pryč. Cestou pak přátelům řekla, že zapomněla na to, že se domluvila s pár spolužáky, že půjdou studovat do knihovny.
Vyběhla rychle ven a jak běžela chodbami, dávala si veliký pozor, aby nenarazila na žádného profesora.. Sama sebe pak ještě přesvědčovala, že to její vysvětlení přátelům stačilo a vběhla rychle do učebny.
Malfoy tam už seděl a trpělivě na ní čekal. Dobře věděla, že není v moc dobré náladě po tom, co se stalo a ještě po té výhře Nebelvíru. A proto nemarnila čas, posadila se rychle vedle něj a začali hned pracovat.
Po zbytek měsíce se s ním pak setkávala vždy pozdě večer, přičemž se to vždycky obešlo bez zvláštních příhod až do konce jejich posledního doučování před Vánoci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hermiona hermiona | Web | 30. července 2007 v 10:35 | Reagovat

to je fakt dobrý!!!!!!!!

2 ginni ginni | 31. srpna 2007 v 11:50 | Reagovat

je to krasa!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!mam moc rada povídky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!tvoje

3 lentilka lentilka | E-mail | Web | 31. srpna 2007 v 15:45 | Reagovat

ginni

ale tohle neí moje povídka.. to sem našla na jednom blogu. no a strašně se mi to líbilo, tak sem si to sem dala... ale přesto díky..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama